Čeká mě den...

5. prosince 2012 v 17:20 |  Bez logiky věci
... vážně, vážně, vážně jsem moc unavená a pracuju ze všech sil.
A stejně tak vážně vidím jasnou lini mezi tím, jak funguju teď, jak jím opravdu s klidným svědomím všechno, co chci nebo co je potřeba nebo tak nějak, s tím, že kdykoliv můžu, papám zdravě a hezky a když to nejde nebo když mám chuť tak jím, jak to nejlíp jde, ale ohne stress. Nesportuju, protože jsem zdechlá z práce a maximálně hoopuju pro radost. Ale začínám pociťovat potřebu plavání a páry. To přijde. Potom linie pokračuje k dalšímu průběhu, pozvolnému vylepšování a nenucené chuti dělat dál a pracovat, protože je to dobré. A nemyslet an blbosti. Být spokojení tak, jak jste. Jsem. Jsem taková, jaká jsem a slouží to svým účelům - vybavuje se mi neustále průpovídka tatínka, když jsem šla někam třeba k babičce do lesa a přemýšlela jsem, co na sebe - "Prosimtě, hlavně se obleče teple, nejdeš na módní přehlídku."
A tak to je. Do práce nechodím na módní přehlídku, nepotřebuju být jiná. Za Introvertem taky nechodím na módní přehlídku. Nemusím být jiná. Vlastně nikde v mém životě mě nečeká módní přehlídka, sluší mi to tak, jak to je, když plním svůj účel. Poznání upracované Špatné.
A nejzajímavější na mé práci je, že když se člověk mile usmívá a nalívá druhým drinky, tak oni se potom usmívají taky a mile si chtějí povídat a páni říkají, jak jste hezká a jak milá a dámy, že jste nejlepší stánkařka a spolupracant vám neustále narušuje osobné zónu (hahaha, s tím jsme se včera pořád bavili) a tak nějak funguje, když odvádíte práci jak nejlíp to jde.
Líbí se mi, že je zima. Že padá sníh a že je Mikuláš. Sice některé věci nestíhám skloubit dohromady, ale to nevadí.
Vlastně mi teď ani nechybí kapela, protože mi teď přijde, že už to všechno je prostě jejich problém.

Zní to optimisticky? Zní, že. Vím to, čtu to po sobě. A jdu zase ven. Mám ještě hodně věcí na práci.

Au revoir

P.S. Miluju svůj nový mobil, protože konečně můžu poslouchat na každém kroku hudbu.

 


Komentáře

1 Krvavý koleno Krvavý koleno | 6. prosince 2012 v 20:59 | Reagovat

zní :) a to je dobře! škoda, že tě u toho stánku neuvidim, věřim tomu, že seš fakt nejlepší stánkařka na tom vašem fleku :)
taky se mi líbí, že sněží... užívám si to.

2 banalite banalite | E-mail | Web | 8. prosince 2012 v 19:59 | Reagovat

Chvíli jsem tápala v tom, kdo jsi, došlo mi to ale brzo, protože tvůj styl psaní je jedinečný :) Je dobrý být v práci vytížený a realizovat se, když v jiných oblastech života to třeba trošku drhne. Alespoň člověk během toho frmolu zapomene... Oblékání taky nijak zvlášť neřeším. Když si koupim něco drahýho a značkovýho, je mi to pak líto nosit to na takový "obyčejný" události jako škola, práce, rande s přítelem (když už zná i ty moje nejodpudivější tváře). To že budu dobře vohozená mi k ničemu nepomůže. Popravdě považuju veškeré módní blogerky (kterých je jako máku) a vůbec všechny módní úchyláky za povrchní , nezajímavou společnost.
A k váze - no, musíme si zvyknout, že váha s věkem půjde nahoru, a že navěky nemůžeme vážit jako když nám bylo 13. A konec konců, co je na tom špatnýho...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.