Tak teď po ránu...po druhém Hobbitoi, u kterého jsem chtěla být dávno doma... před prací a před vším možným.
Proč by se lidi měli přátelit s někým kvůli principu? Proč bych měla chodit do kina s někým, kdo mi bohužel po nějaké době leze docela na nervy? Proč bych měla být hodná a dělat, že jsme přátelé, když vevnitř vřu a tluču se sama proti velké dávce cizího ega a namistrovanosti. A co hůř, když si v duchu říkáte... proboha, hlavně už buď ticho...
Něco na tom mlčení přece jenom je. Jdu za bar.
Máš zajímávý blog a podobný pohled na svět jak já.. Nechtěla bys spřátelit? Jo a ty kresby.. to jsi kreslila ty?