O vymetení pavučin

3. ledna 2013 v 9:18 |  Životní smetiště
Nedávála jsem si snad nikdy předsevzetí. Jediné náznaky byly vždycky na Nový rok, kdy jsem se snažila zařídit si heslem "jak na Nový rok, tak po celý rok" dokonalý a bezchybný život v následujícím letopočtu.
No... nestalo se.
Ale když mě dlouhodobě ročiluje moje vlastní chování, je dobré to vzít třeba od teď - jakožto od skorozačátku roku 2013.
13 je pro mě většinou šťastné číslo. Mívala jsem 13 na čele při čelenkové, pátky 13. byly dozajista ty nejlepší dny a 13 byla maturitní otárka ze ZSV, která mě zachránila před nervovým zhroucením u maturitní komise.
Takže nevidím jediný důvod, proč by teď neměl být rok 2013 lepší než ty předešlé.
Tak si dám předsevzetí. Taková dlouhodobá.

1. Neodvolávat!
Je to jistá forma mé sebedestrukce a taky prokrastinace a odvádění věcí na "potom". Ročiluje mě to ani nevíte jak. A to nemluvě o těch komplikacích, které si tím způsobuju.

2. Nepodceňovat se a vytrvale zkoušet pořád dokola!
Všechno... učit se... zpívat... hrát... psát... hoopovat... učit se... etc. etc. etc. a taky se konečně rozpohybovat.

3. Raději nemluvit.
Všimla jsem si už nesčetněkrát, že někdy vyloženě vylívám všechno slovně a rovná se to chování malého neurotického dítěte. Což se mi nelíbí. Raději nemluvit.

4. Přestat se neustále stresovat jako by šlo o život.
Nejde o život, dokud neumíráte.

To by stačilo. Uvidíme, co se s tím dá dělat. Každopádně si užívám zimu. Než zase přijde vypjaté jarněletní období.
Co se týče některých osobních věcí... docela teď ujíždím na neustálém přemítání o dětech v břiše, o dětech, které už v břiše nejsou a o dětech, které v břiše byly a potom cíleně zmizely. To bude na další článek.

Mějte se, jak sami uznáte za vhodné.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.