Existuje sto a dalších x důvodů, proč jsem si dnes zase ublinkla do záchoda.
Stejně tak existuje xy důvodů, proč jsem si koupila další publikaci na téma poruch příjmu potravy. Nevím proč jsem přes svůj velký zájem o tuhle problematiku opomíjela právě tu nejvychvalovanější knihu od Františka Davida Krcha (specialistu na PPP, který pomohl stovkám pacientek převážně s bulimií), četla jsem z ní často úryvky, ale nikdy jsem se do ní nepouštěla.
Nebudu to rozbabrávat, snažila jsem se různými způsoby, zkoušela jsem toho hodně, hodně jsem sama se sebou taky pohla, ne že ne. Každopádně tato kniha je z 80% hlavně svépomocný program proti bulimii. Vzhledem k tomu, že jsem zkoušela i jiné programy, rozhodla jsem se že zkusím i tento. Pan Krch je mi stylem psaní a vyjadřování velice blízký, protože on se s tím prostě nesere (s prominutím) a tak doufám, že si budu brát ty "kecy" (a to neberte hanlivě, jsem si jsitá, že během programu budu o hodně radách smýšlet jako o blbých kecech bez účinku) víc k srdci a hlavně k hlavě.
Proč to sem píšu...
Protože samozřejmostí jsou jisté zápisy a úkoly, které si budu psát sem. Možná v tom vidím jakýsi větší potenciál pro čtoucí, kterým by tenhle náhled do centra mé bulimie mohl něco přinést. Jak pomoc, odvahu, zamyšlění, tak třeba jen širší obzor a pochopení.
Do rubriky budu psát všechno, co budu muset. Snad.
Je jasné, že to nebude lehké, že to bude nepříjemné i příjemné, je jasné, že to budu někdy flákat, že se na to třeba i vykašlu, že si budu myslet, že je to na hovno a budu zklamaná, že nejsem zázračně zdravá jako řepa. To s tím souvisí. Takhle to probíhá, ale chci se držet. A jestli to má vést k většímu posunu s mou hlavou, proč ne.
Možná i občas budu sdílet kusy knihy. Krch píše, jak kdyby se mnou žil v jedné domácnosti. Ten chlapík asi fakt něco tuší o těchhle věcech.
Takže se mějte. Chci se konečně začít reálně snažit odstranit hnus ze svýho žití.
