close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Bez jídla, bez emocí

8. března 2013 v 20:05 |  Životní smetiště
Mám psavou a to proto, že zase místo, abych se učila nebo řešila důležitější věci, myslím na jídlo, protože ta vazba jídloplusvyřešeníživota je ve mě ještě dost zakuklená.

Momentálně řeším jídlo z pohledu.... co mám dělat? Jakožto člověk léčící se a vědom toho, co by měl a neměl s jídlem podnikat, hodně hrotím poslední dny tu nutnost pořád něco jíst. Moje už permanentí hypoglykemie způsobuje, že mám hlad tak přibližně každé dvě hodiny. Což pro mou snahu, zbavit se myělení na jídlo je docela otravné zjištění. Ono to možná je pravda - jíst hodněkrát denně a nemít hlad a tak. Ale do jaké míry mám řešit vydatnost těch jídel.
Kdy přestalo být normální dát si na svačinu jabko a necpat se před obědem? Kdy začalo být nutností tahat s sebou všude obložený chleby a kefíry a zeleninu a hlavně po 3 hodinách jíst!!! Ano. Už delší dobu jím co 3 hodiny, protože bych bez toho záchvatovala. Protože aspoň takhle ten příjem záchvatový nacpu do menších celků. Na druhou stranu jsem dospěla do fáze, kdy si hlídám obsah všech živin v každém jídle a kdy to docela zásadně řeším. Protože by se tak mělo jíst a moje tělo musí fungovat.
Jsem na diskuzním fóru o zdravé stravě. Slečny zde diskutují o potravinách, kde sehnat kvalitní a dobré, jak co použít, co z čeho uvařit. A v neposlední řadě řeší jídelníčky - je tam několik vyléčených PPP slečen, které si hlídají pestrost svého jídla, pár slečen, které studují nutriční obor a mají brilantní jídelníčky a nejvíce radí a pomáhají ostatním.
Dozajista užitečné. Holky se s tím neštvou, když je něco špatně, prostě řeknou - blbost, přidej tohle, uber tamto.
A tak dokážu poskládat dokonale výživný jídelníček, jak z pořadu Jste to, co jíte. Otázkou je, jestli to náhodou není přitažené za vlasy.
Pořád mám pocit, že je rozdíl - neřešit jídlo, ale jíst normálně, zdravě, běžně zdravě a nebo jíst jako vyléčená anorektička. Mám pocit, že ony ty holky jsou rády, že jí tak ukázkově zdravě a hodně a taky to rády dávají na odiv. Aby bylo teda vidět, že jsou ok a že milují jídlo. Nicméně je pro ně katastrofální, když někdo jí málo sahcaridů nebo málo celkově, hned setřou všechno, co není dokonalé jako jejich jídelníčky. Ony to znají, studují, jsou experti a neberou jakékoliv jiné možnosti stravování. Takže se mi několikrát stalo, že jsem během dne nestihla sníst svačinu a hned mi v hlavě vyskočilo - co by mi na to řekly, že je to špatně.

A v tom teprv vidím ten rozdíl oproti bulimii. Anorektičky se musí přinutit jíst. Většinou to dospěje ke zdravé stravě.
Jenže bulimičky se musí naučit jíst tělem a ne hlavou. Ony se potřebují zbavit jakéhokoliv přemýšlení o jídle. Potřebují nepociťovat jídlo jako něco nenormálního.
Proto jsem ráda, že Krch říká - vašim problémem není zdravá strava, vy se máte zbavit bulimie a diet. Proto se musíte naučit, že i nezdravé párky jsou pro vás normální jídlo.

Ale odbočila jsem. Můj problém není složení. Sním všechno, skoro. Ale nebaví mě zvykat si na permanentí jezení a rozebírání, co bych měla sníst. Pro mě není problém sníst plnohodnotnou a velkou snídani (bez té nežiju), velký oběd se vším všudy, i tu sladkost si pak třeba dám, ale spíš nechci kvůli hypoglykemii (to je jiná věc), večeři už dávno nešidím a je to skoro jak oběd. Ale co mi opravdu vadí, jsou často svačiny. Bez nich taky nevydržím, ale proč musím jíst velkou svačinu. Proč není dobře jenom miska ovoce nebo oříšky a hrnek kefíru, proč... vím, že 3 jídla denně nestačí. Pošla bych. Ale proč to musí všichni tak hrotit. Já vlastně věřím na 3 hlavní jídla a pár kousků mimo.

Když mám jíst úplně normálně... tak naprosto normální je jídelníček na táboře. Vaří se tak, aby děti nehladověly, aby bylo jídlo 5x denně a nikdo hlad nemá. Ba spousta mých přátel dost nezvládá tak časté jídlo a trávení jim dává zabrat.
Jídelníček asi takový:
Sn: chleba s pomazánkou/vánočka s máslem a kakao, čaj
Sv: ovoce/zelenina/oplatek
Ob: polívka, hlavní jídlo - maso s rýří, zapečené těstoviny, řízek s bramborama... salát
Sv: zelenina/buchta/rohlík a ochucené mléko
Več: obložené chleby/topinky ve vajíčku/párky/těstoviny...
(My kyseliny jsem samozřejmě ještě po večerním programu zamířily dojet zbytky od večeře)

A všichni papáme a domů se vrátíme s úplně stejnou váhou případně o 2 kila lehčí. Napapaní, spojení. A na fóru by to bylo velice kritické. Neříkám, že je to složením extrazdravé, jde o to rozložení do dne.
Mně dřív stačily 3 větší porce a jinak ovoce, jogurt, oříšky...


Dodatek
To, že tohle řeším, je známka toho, že neumím řešit životní kiksy a proto rozbabrávám jídlo, abych něco něčím vyřešila.
Doprdele. Špatně.

Dodatek 2
Dnes se mi podruhé zdálo o kartonových papučích, tak nevím, jestli už to nemá nějakej význam.
 


Komentáře

1 Krvavý koleno Krvavý koleno | 8. března 2013 v 21:18 | Reagovat

Kartonový papuče ve snáři asi nejsou :) ale význam určitě maj.
Neni špatně, že rozebíráš jídlo místo "kiksů". Děláš aspoň něco, s čim můžeš hnout a nejsi pasivní. Jenom to chce zdravou míru. A hlavně - nenavalit na sebe všechno naráz. Fajn, neřešíš kiksy? Asi na ně teď prostě neni ten správnej čas/ tvoje síla.
Si tak myslim...

2 Ta špatná Ta špatná | 8. března 2013 v 21:46 | Reagovat

[1]: No právě ale s jídlem bych hnout vůbec neměla. Prvotní snahou je zrušit záchvaty, bulimii etc. V tom případě nemám vůbec rozebírat co jím a nejím, pokud zvládám fungovat a nemít záchvaty...což pomalu zvládám.
To že neřeším věci, to je dlouhodobej kiks, kdy všechno odsouvám, bojím se, uhýbám a to je to, co nemám dělat.
Doufám, že to nezní kdovíjak sebekriticky. Myslím, že dobrý na tom je, že rozlišuju hranici toho, co je třeba dělat a toho, co je jen bulimický manévr.
Každopádně souhlasím, že na některé věci asi síly teď nejsou...:)

3 Krvavý koleno Krvavý koleno | 8. března 2013 v 21:54 | Reagovat

Já to s tim jídlem chápu. Ale je těžký udržet balanc, když počítáš, kolikrát denně jíš a co jíš. A zase je to nutnost, abys přežila všední rozlítanej den... Ale přesně jak řikáš - dobrej posun je, že to pojmenováváš a uvědomuješ si to.
Fakt nemusíš strhnout všechno hned, pže jinak to strhne akorát tak tebe někam do řitě :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.