Dnešek ve znamení velkého Fujtajblu, ovšem z hlediska globálního vlastně naprosto normální.
Tak jsem uspávala dítě a poslouchala audio o sebevědomí. Dobrá věc.
A jsou tam tak dobré myšlenky (samozřejmě staré známé), že vám sem možná vyplodím výpisky nebo rovnou video se samotným audiem. Ať z toho taky něco máte.
Pak jsem přišla vymrzle domů a těšila jsem se na ty bachovky, který mě čekají už v pondělí...
A teď mi zatrnulo, protože jak je známo, budu si muset chvíli projít zlem, aby mi bylo líp. Bachovky prvně vytáhnou všechno hnusný na povrch, abych to mohla odmést. Doufám, že teď to už nebude tak tvrdý, jako minule, protože hodně toho hnusu už mám vymetenýho. Doufám, protože pár týdnů to byly opravdu bolestivý chvíle.
Ráno mi přistály hned 3 smsky, jedna milá, jedna k nepochopení a jedna, kterou jsem neočekávala. Z toho právě ta poslední mi připomíná, že potřebuju vidět zase Fontánu, že se mi vrací hluboké přesvědčení o věcech, ale nejvíc myslím na jednu ze 4 dohod - nevytvářet domněnky! Hlavně nevytvářet domněnky.
Jsem asi trochu vyprahlá, co se zajímavého psaní týče. Tak to nechám spát.
Bachovky jsou dobrá léčba, taky jsem je kdysi brala. Ale asi jsem nikdy nepocítila jejich vliv tak intenzívně, jak to popisuješ ty (za to mi to připomíná léčbu homeopatií). Je to dobře, že ti zabíraj :) Kdo ti je připravuje, smím-li se ptát?