Ještě teď mám chuť napsat takový výčet filmů, které mě hrozně citově zasahují. A jsou o lásce a většinou o nenaplněné lásce. Což je věc, která do mě bodá, ale miluju to. Tady jsou.
1. Fontána
Fontána je silný film. Lidi ji buď nenávidí nebo milují. Já ji miluju i po stopadesátém shlédnutí.
Neurčitelný děj, obrazy, hudba, pocity a okamžiky. Hodně natlačené do jedno kusu. Miluju to víc než Requiem za sen, což je další skvělé dílo režiséra Aronofského. Ach.

2. Zaříkávač koní
Pro spoustu lidí jen americký doják. Pro mě neuvěřitelně nádherný film, kde je spousta emocí, spousta krásných záběrů a hudby a příběh se silným citem, který nemůže být a není naplněn... smrt blízké kamarádky, řešení hluboké rány v sobě skrze vztahu s milovnaým koněm a vztahem s matkou, city mezi odlišnými lidmi... ten film je tak moc...ach

3. Tristan a Isolda
Další americky sladce zpracovaný příběh o lásce a tak dále... já ani nevím, proč zrovna tenhle film. Prostě všechny pocity z filmu se plynule přenášejí na mě.

4. Moulin Rouge
Ano. Je to kýčovitý muzikál, kde se hraje na jedinou notu. Ale já tomu podlehla a i hudebně i jakkoliv jinak, to prožívám.

5. Želary
Tentokrát český film. Dle mě opravdu hodně kvalitní. A i když tam je děj širší, vždycky z toho nedýchám.
Vlastně myslím, že je to jeden z nejlepších českých filmů.

6. Můj bratr Tom
Snímek, který je asi nejpodivnější ze všech. Natočen ruční kamerou, mladí herci, hodně ticha a hrozně moc emocí.
Jeden z nejsilnějších filmů o dovu lidech, kteří si prožili muka a spolu jsou jako jeden.

Musím sa priznať, že som ani jeden film nevidela, ale určite sa naň v blízkej dobe pozriem! Nie naň, na ne. tie filmy.