Jezte jako já - to pomůže na všechno

7. dubna 2013 v 21:21 |  Životní smetiště
Dneska zasejc téma trochu otravné. Tedy čemu věřit, co propagovat a jak se ke všemu stavět.
Jde mi jako tradičně o jídlo.

Díky věhlasné obličejovéknížce (čtěte facebook) mám možnost vidět příspěvky a všelijaké odkazy na články s tématikou zdravé stravy, alternativního životního stylu a tak dále. Ne že bych to nadšeně sjížděla. Spíš když mě zaujme titulek čas od času to dočtu celé, ale nejvíc mě samozřejmě baví ty debaty, které se rozvíjejí v komentářích.
A čím víc toho čtu a čím víc nad tím přemýšlím, jsem víc a víc otrávená tou neutuchající lidskou netolerancí a potřebou všechno jasně ohraničit a určit jedno radikální "správno"
Zvláště pak jeden konkrétní člověk, který nejvíce brojí za zdravou stravu, je vegan a rád říká ostatním, že žijí špatně.
A přijde mi často velmi vtipné (nebo smutné?), jak rychle zblajzne všechno, co se kde napíše a hodí se to do dotyčného krámu a pak hned sdílí a přijímá jako jedinou pravdu. Nejvíc mě tohle slepé přijímání otravuje, když je ke sdílení přidaná avíza na "nás ostatní, s jiným názorem, co jsme hloupí, zabednění a povrchní"
To ve mě teprv začně klíčit potenciální nevraživost a naschvál vyvolaný odpor k danému tématu. Achjo.

Ale teď konkrétněji... jak už jsem zmínila, jde o zdravý životní styl. Vezmeme to popořádku.
Sice jsem ještě docela mladičká a určitě jsem nestihla zmoudřet jako jiní, nicméně myslím, že díky mým jídelním experimentům během let, od běžné stravy k ppp, jsem stihla pochopit hodně věcí a ustálit si tak názory na některé věci z oblasti výživy. Neumím čachrovat daty, položkami, detailními složeními všech potravin a nevím, jaká syřidla přidali kde do jakého masa, ale přehled mám a něco řeším, něco řeším míň, něco vůbec. Protože co se týče jídla zatím nejsem ve fázi stoprocentně nejzdravějšího jídla. A možná nikdy nebudu. K tomu mám důvody...

Ve stravě se dají řešit věci buď lehké, které jsou na každém člověku a trochu komplikovanější, co se týče zásadních vyhraňování a úsudků jako - lidi nemají pít mléjo, nemají jíst maso, nemají jíst vůbec?!
K těmhle postojům jsem víc a víc skeptická. Nelíbí se mi extrémní názory, že kravské mléko patří telatům a že maso neumí naše tělo strávit. Jistě, telala pijí maminčino mlíko, ale moje babička pije mlíko odjakživa taky a míří s energií k 90letému věku. A generace a generace před námi taktéž. Když člověk mléko pít nemá, má alergii, tělo si řekne.
S masem jsem ještě víc na štíru, protože sakryš lidi odjakživa maso papali a trávili a není na tom nic nelogického.
Upozorňuju, že zcela vynechávám ETICKÉ hledisko. A stejně tak se ani mléka ani masa zásadně nezastávám.

Jedna věc je, když člověk ovládá chemii, biologii a zcela chápe, jak lidské tělo funguje a pracuje s potravinami - takový člověk potom může dávat rady a stejně tak to jsou většinou lidé neodsuzující. (Alespoň, co já znám)
Oproti tomu je až přespříliš velké množství lidí, kteří žijí nějakým životním stylem a rádi velice erudovaně přenáší svůj život do životů okolních. Prostřednictvím článků, rozhovorů, arogantními postoji typu - chacha, já jím takhle a je mi skvěle, když budete jíst jinak, umřete, ale já vám to říkal, mám navrch, checht.
A bohužel těmhle lidem se nejvíc věří a v podstatě vznikl takový rozcestník, buď jste:
1. ve vlně komerčních tupců, kteří jedí normální stravu (klidně i v měřítku zdravé stravy) - patrně skončíte smrtelně nemocní, s depresemi, oškliví, tlustí, nevyvinutí, budete mít špatnou karmu a duchovně zaostanete, pácháte svým jídlem černou magii a záměrně utíkáte před zodpovědností za to, co děláte se svým tělem
2. ve vlně alternativních jedlíků (vegetariánů, veganů, vitariánů, brethariánů, makrobiotiků etc.) - budete žít dlouho, zdravě, s čistým svědomím, s láskou v srdci, nádherní, svěží, inteligentní a rozhodně nebudete poslouchat doktory a lidi nutričně studované, protože oni jsou mainstream (v podstatě jste taková eatinghipster vlna)

Tohle není můj výmysl. Tohle vyplývá ze všech vášnivých debat pod články těch alternativních lidí.

Ještě k mému náhledu. Nemám vůbec nic proti alternativním směrům. Nemám vůbec nic proti normální stravě. Ale za poslední dobu už jsem hodně obrněná lidem, co v článcích radikálně brojí proti čemukoliv. Raději si poslechnu nějakého nutričně znalého a inteligentního člověka, který není extrémista. A proto mi jeho názory mnohem víc pomůžou. Co udělám je stejně ve výsledku čistě moje věc, že ano. A často si ťukám a čelo, jak všeznalí jsou často propagátoři té či oné stravy - jak popisují procesy v těle a zaručeně ví, jak co funguje a sem tam hodí odborný latinský výraz, přitom chemici a biologové tiše mlátí hlavou o skripta.
(Napadá mě zrovna všeznalý pan Zajíček, který je vitarián už kdovíkolik let, celá jeho rodina taky a na všechny dotazy odpoví vlastně stejně - žijte jako já, to pomůže! Na jeho stránkách už dávo nehledám odpovědi)

Po letech ve sračkách, po vegetariánství, po skorovitariáství, po jezení, po normálu, po přežírání, po tom všem můžu říct za sebe, že to jediné na čem se dá stavět je vaše hlava, vaše postoje a vaše tolerance. Jedna věc je žít svým způsobem, dle svých dobrých uvážení a dokázat žít mezi lidmi, kteří jsou na tom jinak, v klidu a míru. Druhá věc je být jiný a neslučovat to s životem okolo a dělat ze svého života něco lepšího a lidstvu přínosného.
Znám hodně vegetariánů nebo veganů, co jsou naprosto normální, milí, hodní, přátelští a jsou ochotni sedět vedle mě, když jím rohlík se šunkou. Jim je dobře, žijí zdravě, vitálně.
Znám taky hodně lidí, kteří žijí naprosto normálně, nevadí jim žádná alternativa a je jim dobře, žijí zdravě a vitálně.
V čem je tedy ten rozdíl??
Jednomu tohle nesedne, druhému ano. Je dobré poslouchat tělo. A mít urovnanou hlavu. Nelze předpokládat, že když je jeden vitarián a je mu fajn, budu i já a bude mi fajn. (Upřímně, mi třeba absence masa v jídelníčku rapidně kazila fyzično, ať jsem chtěla nebo ne) O tom to možná celé je.
Je jasné, že jsou špatné a lepší potraviny, ale jak se říká - všeho s mírou.

Když se budu cpát jen sušenou chlorellou pojdu stejně tak, jako když se budu cpát bigmacama. Všechno jde sladit a tělu namíchat tak, abychom byli zdraví a abychom nemuseli každou vteřinu přemýšlet, jak to udělat, abychom teď jednali správně pro svoje zdraví.

Neskutečně si vážím lidí, kteří vynechávají osvětu a žijí v symbióze navzdory své odlišnosti.

Tak to jsem jenom chtěla říct.

EDIT:
Dneska jsme s Muchou konečně koupily běhací botky (konec puchýřům, uff), což mě velice namotivovalo vyběhnout. Zítra jdu. A taktéž mám pořádnou sportovní podprsenku, která je natolik pevná a držící, že vizuálně vypadám tak na velikost E. No... kdybyste měl někdo zájem, ráda vám kus svých stálerostoucích déček ukrojím.
Nicméně pocit pro záda nádherný a už dost řečí. Jde se na věc.
 


Komentáře

1 Nebožka Nebožka | Web | 15. dubna 2013 v 20:15 | Reagovat

Jakýkokoliv fanatický pojetí je k ničemu, má naprosto opačný efekt, než v jaký jeho hlasatelé doufají.
Ať si každý jí, co chce, když má pocit, že mu to vyhovuje, ale ty potravinový spasitele světa bych občas vážně poslala někam... Do lesa na houby.
A s předposlední větou před editem jsem zajedno.

(A stydím se, že jsem u tebe tak dlouho nebyla!)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.