Žiju v hlesle - stres a zbytečný nervy můžou za všechno.
Problém s kvasinkama jsem řešila když přišel nejakutněji, měsíc se držela striktní protikvasinkové diety, výsledky byly. Kvasinky přestaly obtěžovat, možná budu jen podnikat kroky na lehké doléčení a udržování dobrého stavu. Dieta mi nepůsobila těžkosti, pokud jsem věděla, že nemůžu bolestí ani sedět. Když jsem preventivně měla pokračovat v dietě ještě několik týdnu, sevřel se mi žaludek z toho, že teď pojedu s Kuřátkem na Valašsko a že tam budu jeho rodičům odmítat všechno "protože preventivně ze zdravotních důvodů..."
Potom teprve přišel stres a čím víc jsem se tím stresovala, tím větší jsem měla chutě na orgie sladkostí. Proto jsem U kuřátka popustila řetězy, dala si zedva panáky domácí pálenky, abych neurazila a snědla koláče, který bytostně miluju a kroutit se nad nima cleý večer s tím, že přec nemůžu a blablabla mi bylo asi tak příjemný jako samonařízený diety časů minulých. Tak jsem to rozjela.
Právě teď jsem do sebe natlačila pár sušenek a kousek koláče a po měsíci si uvařila kafe s mlíkem, protože během už několika seminářů jsem každou minutu musela otevírat rukama oči.
Popravdě vím, že ze pár dní přijde menstruace a tak mám větší chutě na jídlo obecně a taky nejvíc popravdě mě dneska ty chutě trochu přemohly a po 3 měsících jsem opět pocítila malinkatý strach, že se sakra přejídám a že co potom...
Praštila jsem se okamžitě do čela, protože taky mi to může být jedno.
...
Napsala jsem teď několik vět, který škrtám, neb jsem si zase chtěla obhajovat něco, co sama vím.
...
Venku padá první sníh. Chci se zase uvést do klidu. Přichází učení a všechno se nakupilo, do toho mám každý den nesmírnou touhu zmizet někde s Kuřátkem. Kuřátko je bod, který bych mohla rozepisovat dlouho a přitom nechci. Mám ho ráda a to je tak to jediný, co můžete pobrat. Těším se na to kafe a jdu zpívat. Švédské koledy.
Možná zase něco časem povím.