close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Mezisváteční uvědomování

28. prosince 2013 v 14:46
Je zima.
Venku to tak možná nevypadá, ale ovzduší už je chladnější, stromy se nehýbou, občas už je takové to udusané ticho, i když sníh je ještě daleko. V hlavě mi to hraje vším minulým. Jako každou zimu...
Obrázek nekvalitně foce, načmárám emočně, inspirováno Mononoke - anime
Zase jsem stála u otázky - slíbit, okecat, odvolat, litovat, nelitovat, radovat, být sama, být s někým, nebýt vůbec. Rozjela jsem se za Tomem, krásnou cestou vlakem.
Další den jsem měla odjet za spřízněnými nejdražšími milými na náš jeden večer v roce. Tak jsem ležela v pyžamku u pohádky, na krku cizí dech a velká nervozita. Naproti Petru Panovi jsem si uvědomovala, že i tenhle uměle vytvořený klid mi přidává sady uvnitř a že i tohle je způsbo jak si ubližovat a jak nedělat věci správně. Za chvíli jsem seděla ve vlaku a koukala z oken na zapadající sluníčko, zimní míhající se větve a vyloženě jsem se těšila až nečekaně zazvoním u dveří Zrzovlasé a jak zase jednou budu jako dřív. Byla jsem.

Nejen já, ale i mí drazí prožívají vevnitř nenápadné otřesy. Jistota není žádná, člověk může hledat jenom v sobě, protože to vedle se mění podle vlastních pravidel. Nemohla jsem pít, tak jsem až příliš ostře vnímala rány, které se snášely při debatách mezi balkónovými dveřmi nebo vedle na červeném koberci mezi červenými tapetami. Tam, kde jsem byli všichni spolu a láska tam byla beze změny, i po těch 14 letech, co jsme spolu. A tak jsem nemluvila a jen poslouchala, že Plachá odjíždí na rok na druhou stranu zeměkoule, že Zrzovlasá chce taky odjet, protože už nemůže dělat nic jiného, že všichni vlastně potřebujeme někam utéct a při té představě mně bylo nejvíc do pláče za poslední měsíce, protože co když se mi zmizí moje největší jistoty. Co by bylo, kdyby nebylo těchhle přátel? Es na to v opilosti řekla, že kdyby neměla jistotu v nás a v rodině, že by pravděpodobně začala fetovat... "Co nabízíte přátelům, že jsou vám takovou oporou?"
Faktem je, že se postupně vzdalujeme skrze partnery, povinnosti a plány. Vnitřně jsme pořád nejpevněji spolu. Je to ale těžké vnímat, když se ztratí i ten jeden den v roce, kdy se ztratí pátky a tábory. Na tohle mě napadá jen ohraná fáze o tom, že člověk si uvědomí, jak něco miluje, až když to nemá. Nemít tyhle drobný záchyty v nejasné mlze, jo Es, začnu fetovat taky.

Fall mi nedávno řekla, že si ujasnila, že chlapa jako partnera v životě prostě k ničemu nepotřebuje. Zrzovlasá řeší tu nevázanost taky. Chce odjet, sama a nejvíc ji trápí skutečnost, že lidi kolem ní nechávají svých tužeb a plánů kvůli změnám podnebí, partnerům a tak. Je tak šťastná, že potřebuje zmizet. Hodně jsem přemýšlela společně s její zoufalostí, že miluju Toma (a jo, píšu to takhle otevřeně natvrdo, i když mu to nejsem schopna předat, i když on tohle vnímá jinak) a že vím, že někdy v budoucnu a vlastně už i v minulosti tohle je ten největší důvod nechat to běžet. Že chci volnost a dělat věci šíleně pro tu zkušenost a že jediné, co budu potřebovat, abych mohla třeba vypadnout žít někam hodně daleko, je vědomí, že ta láska tam opravdu plně JE. Pak budu moct zmizet, bez Toma, bez kohokoliv, bez mluvení, vysvětlování, kontaktu.

Jak už jsem psala na začátku, velká navázanost a potřeba být fyzicky s někým je jenom další forma sebepoškozování, protože mi to nedělá dobře a bojkotuju pak to, co se odehrává na hlavní scéně.



Dodatek: Vždycky, když vidím, že někdo něco spojil s tím, co je spojené i se mnou, přemýšlím, jestli si v tu chvíli vzpomene na asociaci se mnou nebo kýmkoliv dalším, nebo jestli jsem jen já tak ujetá a každý závan vůně vnímám jako vzpomínku na jednu konrétní podobu.
Zahlídla jsem někde fotku Houslové totožnou s fotkou mě před x lety. Na úplně stejném místě, se stejnou sekerou, se stejnou pozicí, se stejnou láskou tam někde... vybavily se mi celé ty 4 dny a další vzpomínka pro mě tímto ztratila význam. Věci se logicky opakují. Dobře.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.