close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

This is life...

10. února 2014 v 17:34 |  O mužské části světa
Jak se mi věci opakují v kruzích, dokola a dokola, hledám, kde mám natáhnout ruku a změnit směr. Záseky jsou to v různých věcech. Ale ráda bych tohle zamýšlení věnovala Tomovi. Asi nikdo si to teď nezaslouží víc.

Srovnávání je dobré i špatné. Tak jsem vždycky srovnávala sama s ostatníma. Přesto, že jsem to upravila na srovnávání sebe se sebou, do teď mám někdy podprahový karamboly o tom, kde má jaká holka hubenější nohy a kdo na hodinách líp zazpíval. Ty věci, co se mi na ostatních líbí, ty si přebírám po svém a aplikuju. A je to fajn.
Srovnávám ale i různé události a cykly v životě. Zvlášť když pak něco jede dle podobnýho scénáře. Tak vyhodnocuju minulost a přítomnost potom vidím starýma očima. Proto taky jsem už xkrát hučela do Toma, aby "něco" uděkal. Je špatný si to vyžadovat, když ani sama nevím, co přesně by měl udělat. Tuším teoreticky, ale v praxi nevím, jestli by to bylo ono. Chovám se tak, protože přece je to zase stejný. Hodila jsem se do pozice té ublížené a nikdy nemilované...
Ne že bych k tomu neměla podklady.
Když jsem nad tím přemýšlela víc, došla jsem k rozsáhlýmu zranění, který rozrýpávám jen já sama. Kdybych měla tedy srovnat i jiné strany, tak... kdy jsem se cítila v nějakém vztahu milovaná a naplněná? S M. dřív, s Ovcí na základní škole, s Ypsilonem rozhodně taky a potom? Potom byl M. v nemilující chvíli a potom nemilující Introvert. Mezitím třeba různí nemilující nápadníci. Ale naplnění nebylo. Takže co - když mě podrazil M., tak to znamená, že mě nebude mít rád už nikdo jako ženu?!
Hledám v tom velkou nespravedlnost prozřetelnosti, karmu nebo boží zásahy, ale stojí za tím jedině můj blok a strach, že najednou celej svět bude milovat houslistky a dávné lásky a mě ne. A když srovnám sama sebe v těch naplněných vztazích a teď v krizi s Tomem... dřív jsem totiž vůbec nic nevyžadovala, prostě jem byla naplno s někým a byly to hezký chvíle. Teď se obezřetně bojím všeho a vím, že tím Tomovi taky ubližuju. Sobě. Nám dvěma.

Je na čase se odpoutat od nějakých dřívějších krachů. Protože i kdyby tohle měl být taky krach, tak teď jsem s Tomem ráda, chybí mi, když se pár dní nevidíme, chyběl mi, když jsme šli nakupovat a stála jsem u vanilkových Vlnek, chyběl mi v hrozně moc malých drobnostech. A když mě obejme, tak mě opravdu obejme, dělá se mnou blbosti a trpí všechno, co mi ve vztahu nejde a moje náladičky, dělá si srandu z mých chlupatých zad a drží mě za ruku, když celou noc kašlu a nemůžu spát. Hladí mě po vlasech, když mi je zle a nevyžaduje po mě vlastně vůbec nic... a za všechny ty drobnosti ho mám tak ráda. Doufám, že bude ty moje mouchy mít taky rád nebo je aspoň zvládne přehlížet.

Asi to nezní objevně. Ale trvalo mi to.
Těším se na Introverta a Ypsilona a zítra možná mrknu na Hudebníka a tak zase možná budu chtít na kafe s M. upřímněji, než kdy dřív.
Miluju tu písničku...
Až konečně vylezu s postele a budu mít za sebou zkouškový, chci napsat něco o projektu a vůbec o PPP a těle a o lideh, na který teď taky dost myslím... Fall, Ven, Koleno a vůbec všichni.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.