close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Superhýroustudent...omylem...

29. května 2014 v 11:56 |  O škole a blabla
Tak jo. Škola, škola, škola. Fuj, fuj, fuj.
Dlouho jsem si říkala, že jsem úplně blbá a tak čekám, kdy se na to konečně kouknu, normálně si to o sobě přečtu a uvidím, že to tak zlý není. Že vlastně prostě docela zatím zvládám. Já nevím.

Mám nějaký podivný sebevědomí v některých schopnostech. Ale je to jen takový neohraničený v prostoru, ale jakmile se dostanu do okolí, který to umí taky, tak jsem nahraná a už se vidím hluboko pod čarou. Jakože žiju v přesvědčení, že jsem hudebně nadaná, že zvládám hrát na nástroje jen tak po sluchu a taky umím zpívat. A většinou mám pocit, že zvládám zazpívat skoro všechno a vůbec mě nenapadá, že ne. Ve sboru třeba si připadám jako hero. Namyšlenost, ale co, zpívat umím.
Ale pak přijdu na hodinu zpěvu a slyším u korepetic ostatní zpěváky a jsem zase dole. Sebevědomí pryč. Nezáleží na tom, jestli jsou opravdu dobří nebo ne.

S překvapením zjišťuju, že mám poprvé v životě i trochu sebevědomí v němčině - studuju to, tak sakra vím a umím ne. Takže v běžným životě se nebojím mluvit a doučovat ostatní a nebojím se jet do německy mluvících zemí. Narozdíl od možností mluvit třeba anglicky.
A pak ve škole sedím v hodině a sebevědomí opět nula nula nic. Ostatní jsou přece mnohem lepší, takže co já můžu říct, že jo.
...

Navzdory těmhle obavám se snažím to zlepšovat. Uvědomovat si svoje schopnosti. Zatím mám políčka v ISu zelený bez problému. Nejhorší postupová zkouška s Ottíkem mě děsila od začátku. Minulý semestr to bylo první F a pak velkej strach, že mě vyhodí, protože mám už jen jeden pokus. Dala jsem to. Narozdíl od ostatních. Teď stejnej princip. První pokus krásný F. A teď jde do tuhýho, protože nechci prodlužovat studium kvůli jednomu předmětu. Na další zkoušku jsem šla s tím, že to napšíu podle svýho a prostě to nějak bude. Kdyžtak termín v září.
Dneska ráno mi zablikalo D! Čekala jsem F, maximálně E minus a tři vykřičníky.
Další lidi, co dokonce opakovali, mají F, tudíž letí.
Pořád obnovuju IS a čekám, že to byla jen mýlka. Koukám a říkám si, dobrý, Zuz, dala jsi to. Pak mě zalil studenej pot. Tohle totiž znamená, že zítra dopoledne jdu na ústní zkoušku s Ottíkem. Do hajzlu.

Je to taková maturitka - musíte mluvit, mluvit, mluvit, mluvit. A máte to. Takže v hajzlu. V momentě, kdy mám ve škole mluvit, dělám strašné chyby a sekám se slovo po slově. A je to jenom tím, že je to ve škole. Kdybych mlela v hospodě, tak mluvím normálně zřetelně a jasně. Takže se ani nestačím radovat, svírá se mi žaludek ze zítřka. Do háje zelenýho.
Ale když to dám a zasvítí mi zelený políčko, budu si připadat jako skutečný germanista. Že to prostě nějak půjde. Velká motivace do dalších semestrů.

Včera jsem ze zoufalství z Fka vytáhla na cestu tramvají dávno odloženou německou knížku. Nic složitýho, Die Welle (super film dle toho mimochodem) a tak jsem se tak začetla a až někde při vystupování jsem si něčeho všimla - já to čtu a rozumím, čtu a nešílím z každýho slovíčka. Čtu normálně německou knihu. Potěšilo mě to tak, že jsem dokonce odhodlaná naučit se i anglicky a příští rok se nahlásit na skandinavistiku do dvouoboru. A pak budu superlingvista.
...
Už aby bylo po zkouškovým.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.