Trocha inspirace z naší domácnosti...
(A teď se pokusím vynechat svoje úvahy o zlepšování/zhoršování problémů ve vlastním bydlení, ať už to pořád probírám ze všech stran)
Pokud máte problém s poruchami příjmu potravy a obecně prostě problém se sebepřijetím, u nás se to řeší velice zajímavým způsobem. Vyskytuje se následující:
1. Všichni se úzkostně vyhýbají zmínkám o jídle, hubnutí, tloustnutí a za žádných okolností vám neřeknou, že jste tlustá, že máte břicho a že už to nevypadá hezky. Ani kdybyste tahali břicho po podlaze. Ujišťují vás, že jste dokonalí.
2. Kontrolují, co a jak jíte, ale jen z důvodu, abyste náhodou jíst nepřestali, ačkoliv vašim problémem už několik let není nejezení, ale naopak jezení pomlčka sebepoškozování.
3. Zároveň však neustále schovávají všechno jídlo, o které se obávají, že "bude tajně sežráno" a vtipkuje se na toto téma. Když jakákoliv potravina zmizí, je to na vás. I když týden doma nejíte.
4. Při nějaké vaší malé připomínce, že máte fakt velký břicho nakonec prohodí milující rodina věty jako "Tak nežer, já viděla, co jsi zas dneska jedla..."
Chtěla bych k tomu něco dodat, ale vlastně jsem si sama odpověděla na některý otázky výše vypočteným. Jenom jsem si utvrdila, že by mi mimo domov bylo o moc líp.