close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Zamrazit si duši v těle...

28. října 2014 v 14:38 |  O mužské části světa
Cítím zvláštní nepohodu. A zároveň se těžce nechávám unášet, nic jinýho vlastně nezbývá.
Neustále smetávám kousky myšlenek na Štěpána a zároveň jsem vlastně zamilovaná. Absurdně, nečekaně, nepochopitelně, nesprávně, nechtěně... děje se to...
Za poslední tři týdny se událo dost zvratů, dole mám dvě kila a myslím, že je to pitím a občasnejma cigaretama. Tím, že chodím spát ve 3 ráno nebo vůbec a že mezitím nepociťuju žádný fyzický potřeby. Doslova se umlčuju. Moje hmatatelný já se dalo na ústup. Zamrzla jsem, už xy dní v kuse mám ledový nohy a ruce a nemění se to ani topením na sedmičce ani panákem rumu.
Zato duše někde vevnitř téměř vře, je rozehřátá a dost možná, kdyby tělo povolilo, duše by ho úplně roztavila. Tak nějak se cítím.
Pod tou krustou jsem já natolik živá, že to neumím zpracovat. Vevnitř roste vědomí prozřetelnosti, který mě už tak neděsí a spousta citů.

Moje zamilovanost je něco, čeho se bojím, bojím se důsledků mé zamilovansti. Bojím se, že to stejně jako vždycky nějak dopadne. A že nechci. Nevím, jestli chci být každou chvíli zamilovaná. Možná jen milovaná. Jsem neschopná vést vážnej vztah s někým externím, když ani se sebou moc vážnej vztah nemám. Nemůžu a nechci si s někým splýtat jakkoliv život, dokud si neutvořím ten vlastní. Nemůžu. Bojím se, že zůstanu navždycky zamrzlá zvenčí.

...


Když koukám na Luka, cítím tam něco hrozně intenzivního. Ale nehodlám s tím nic dělat. Kolikrát už tam něco bylo. Nemůžu.

...

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.