V záchvatu sebeironie a sebenenávisti (před pár týdny myslím) jsem napsala tři rátké "básně" o pojetí těla... tak se zasmějte...
Když člověk nejí, nechodí na záchod
neplýtvat časem, to by mi přišlo vhod
stejně se tvrdí (což ženským nevadí)
že pravý dámy nejí... a nekadí
V posteli přemýšlím - nehnu se, hnu se?!
V posledních letech mám fur něco v puse
později na zadku, na břiše, na prsou
třaslavý stehna - chlapi to unesou
jím nebo polykám, ničím chtíč chtíčem
rozdíl ve výsledku nevidím v ničem
Hladím se po vrstvách měkkýho těla
obliny, prsa, co jsem dřív chtěla
Tukovej nános na pevným základu
když si chceš sáhnout, meze ti nekladu
však někde v podkoží skrývá se osobnost
těžko se prokoušeš, vrstev je pořád dost
Hmotnosť nie je všetko, áno, treba si ju strážiť, ale nedovoľ, aby bola tvoj najväčší problém.