close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

I verstehe... es ganz schlimmmmm

28. dubna 2015 v 12:15 |  O mužské části světa
Věděla jsem, že to přijde velice brzo, nějaká ta maličká krize, kdy člověk vůbec neví.
Já vím jenom to, že rozhodně stojí za to se nenechat rozhodit a taky že si potřebuu uchovat určitou míru vlastní volnosti pohybu. Protože jinak je to vždycky špatně.

Do německýho divadla přišel v lednu jeden němec. Říkejme mu T. A tak mě otravoval, protože kolikrát divně čuměl a měl blbý nadřazený poznámky o výslovnosti a podobných blbostech. Přesto všechno mi po několika seancích bylo někde v hloubi duše úplně jasný, že s ním to nebude jen tak. Že na mě kouká sice neutrálně, ale já stejně tyhle pohledy vždycky dobře provrtám a vidím to jasněji. Ženský vidění světa, jojojo.
Pak se člověk nachomejtne na německým festivalu do blízkosti všech možných. Seděla jsem vedle T. na zemi, koukala na představení a pak jsme oba na stejným místě pili pivo z plechovky a povídali si o hudbě, zpívání, hraní na klavír. Byl to zážitek ne proto, že bych se zázračně na první pohled zamilovala do prakticky cizího němce (což se taky nestalo!!), ale proto, že si nepamatuju, kdy za poslední roky jsem si s někým povídala německy jen tak. A kdy mi dokonce rodilej němec normálně rozuměl a já jemu. Studentka germanistiky je na větvi z toho, že s někým plká německy... ale jo vlastně... ganz normal na týhle podivný škole. O pár piv později jsme seděli u i s němkou Julií, se kterou si rozumíme taky skvěle, a já věděla docela jasně, že T. mi něco chce. Tak T. ubalil na balkóně tüta, jak tomu zkomoleně říkám a pak jsem jen koukali a on povídal, jak si myslí, že jsem hrozně zajímavej člověk. Warum nicht, bylo to milý a vůbec nic víc v tom nebylo.

Domů jsem se vrátila po propařené noci u Julie a hned zkraje mi bylo jasný, že tady moje volnomyšlenkářská volnost končí, že Luk se mračí a že ze mě skoro sálají ta slova T. jako bychom spáchali něco strašlivýho. Všechno se mi logicky spojilo, žárlivej Luk, pomrkávající T. a moje maličkost, která už několik dlouhých mesíců žije tak nějak z toho co zrovna přijde a neví ani kam směřovat pohled.

Nevím, co bude dál, ale potřebuju být trochu víc o samotě, respektive trochu víc s úplně cizíma lidma nebo jenom tak samll talk kecat o ničem. Luk tu není a myslím, že přes všechno dobrý mezi náma v tomhle ještě dlouho nenajdeme společnou řeč.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.