close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Luft anhalten ist eine wunderbare Sache...

11. května 2015 v 16:57 |  O škole a blabla
Když jste znechucení školou, hrajte aspoň divadlo. Jak ve škole tak na jevišti.

Jo. Tenhle semestr je ve znamení divadelních prken. V německým divadle jsme dali dokupy němockou absurdní srandičku Luft anhalten, kde jsme si vesele máčeli hlavy v lavórech s vodou a cpali kolíčky na nos. Bylo to podivný, ale ve výsledku mě to hodně bavilo a co si budem povídat - když jsem poprvé v životě dostala vážně hlavní roli, tak jsem se snažila užít si to nejvíc jak to šlo. Vlastně jsem do teď nepochopila, jak jsem se mohla naučit tolik německýho textu a jak jsem to zvládla nepohnojit. Protože improvizovat v cizím jazyce nepatří k mým silným stránkám. (Páni profesoři, kteří mě měli na nějaké ústní zkoušce tiše přitakávají.) Cítila jsem se jako hvězda, herečka, hotová primadona... dobře, nebudu to přehánět, připadala jsem si jednoduše dobře. Dala jsem do toho všechno a stálo to za to. Aspoň můj výkon zatím nikdo nepohanil.
Navíc konečně na prknech skutečnýho divadla, tedy v Barce. Barka se pro mě stala od podzimu dost symbolickým místem a nepřestává mě překvapovat, jak jsou věci provázaný, skoro až podezřele.
Dejme tomu díky Barce jsem se tak nějak jako mohla přiblížit k jednomu dost skvělýmu chlapovi, kterého nazývám Luk, je to kluk Luk jako buk a taky on mě dostal včera opět do Barky do zcela jinýho kusu. Přelet nad kuckucknestem.
Je strašně zajímavý vidět jedno a to stejný představení normálně jako divák, poté normálně jako divák vidící a slyšící vidět verzi pro krtky a hluchavky a nakonec se s těmi všemi tísnit ve tmě zákulisí a vidět úplně jiný představení, než na jaký zrovna koukají z druhé strany diváci. Tak jsem si nahodila punčošky, na mě až příliš krátký džínový kraťásky, tílko a rudou rtěnku a trsala jsem dokola v psychoústavu...
Nebyla jsem si do poslední chvíle jistá, co mám přesně dělat, co říkat a kde být, ježto zkoušky tak nějak byly/nebyly. Vlastně jsem po dvou zkouškách byla naprosto zdrcená a rozhozená, že je to banda totálních nezodpovědných magorů a že nechápu, jak tímhle stylem mohli takový špíl nazkoušet. Stačilo ale pár minut na place a zjistila jsem, že o tom tam vůbec nejde, že ti lidi divadlo prostě hrají tady a teď, že jsem vešla na scénu a byla jsem si jistá, že tohle bude fungovat skvěle. A taky že jo. A lidi tleskali. A mohla jsem se pyšnit svým mužem alias rejžou. Asi miluju amatérský divadlo.

A tak kdybyste vidět kousek z toho všeho...

Luft anhalten



A trajlééér...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.